Jak začít? Díl 2.

11.01.2022

Jak si vytvořit postavu

Pokud vás re-enactment zlákal, první věc, nad kterou je potřeba se zamyslet je jaké období historie a jakou postavu vlastně chcete (a můžete) ztvárňovat. Je důležité tomu věnovat dostatek času a přemýšlení. Může se vám totiž stát, že budete mířit příliš vysoko a zjistíte, že na poctivé ztvárnění vysněného bohatého šlechtice vlastně vůbec nemáte dost prostředků. Nebo vám naopak skromně vybraná postava začne být brzy "těsná" a nebudete pro ni moci zodpovědně použít nějaké vybavení, které byste chtěli. Navíc, pokud se s vámi ostatní sžijí, jako s určitou postavou, je poměrně komplikované ji později měnit, i když i to jde a sociální vzestup (i sestup) nebyl vyloučen ani ve středověku. V úvahu je třeba brát vaše vlastní možnosti, schopnosti a dovednosti. Jsou to zdánlivě jednoduché zásady, ale řídit se jimi už tak jednoduché není. Nejčastější skutečnou příčinou jejich porušování je neochota zbavit se věcí, které již jsou hotové, nakoupené a člověk si k nim vytvořil osobní vztah. Vždy proto mějte na paměti, že vytvořit oděv, nebo cokoliv dalšího, stojí práci a peníze a tyto peníze a práce jsou stejné, ať tvoříme správně, a nebo nesmyslně. Snažte se tedy vše hned od začátku dělat tak, abyste později nemuseli svoje věci "okecávat" a vymýšlet si fantaskní historky o tom jak jste zdědili meč po prapradědečkovi, nebo nakoupili supermoderní zbroj od předka Leonarda Da Vinciho. Na druhou stranu, není nutné strávit 10 let studiem odborných knih, než se vůbec pustíte do kompletace základního vybavení. Je ale potřeba přijmout, že je potřeba se nejprve poučit, že budete věci předělávat, a že než budou skutečně plně funkční, bude to chvíli trvat. Základem poctivého přístupu je být připraven na to, že budu dělat chyby. A pokud je mým cílem věrohodnost, budu holt občas muset něco z výbavy obměnit.

Důležité je si v první řadě zvolit sociální postavení a dobu, kterou se hodláte zabývat. Pokud dokážete dát dohromady postavu urozeného pána či paní s celou družinou, můžete třeba rovnou rozšířit počet družin našeho spolku. Pokud si vyberete neurozenou postavu a budete se k nám chtít přidat, bude nutné se začlenit do některé z již existujících družin. Většina z nich ráda a ochotně přijímá nové členy, stačí zkontaktovat některého z našich členů ze seznamu uvedeného na konci tohoto článku.

Jaké si zvolit sociální postavení?

Aneb "chci být rytíř"! Opravdu?

Náš spolek se snaží o rekonstrukci šlechtických družin. Až na naprosté výjimky tedy nepředvádíme královský dvůr, ale nenajdete mezi námi ani žádné nuzáky. Většina postav, které ztvárňujeme jsou neurození lidé, služebníci, řemeslníci, řekněme střední společenská vrstva. Zdaleka ne každý si může dovolit ztvárňovat roli vysoce postaveného člověka. Když to totiž chcete dělat poctivě, musíte být připraveni obětovat spoustu času i peněz. Ztvárnění bohatého šlechtice se vším všudy, pokud to má být věrohodné, je investice srovnatelná s koupí nového auta. Také je potřeba vzít v úvahu, že na kvalitní výrobky od renomovaných výrobců můžou být dlouhé čekací lhůty, takže ani naditá peněženka rozhodně neznamená, že máte hned vyhráno. A není to zdaleka jenom o tom nakoupit si vybavení za desetitisíce. Také musíte být schopni vaší postavu alespoň rámcově věrohodně ztvárnit. Ve středověku, stejně jako dnes, platilo, že šlechtice nedělají drahé šaty, ale především dobré způsoby. Většina našich šlechticů se například učí dovednosti, které by ve skutečnosti měla jimi vybraná postava urozeného člověka ve středověku - učí se jezdit na koni, šermovat, střílet z luku, tančit, hrát šachy a tak dále. Jiní se zase podle charakteru jejich postav učí středověká řemesla, psaní brkem, modlitby, hru na dobové nástroje a podobně. A pokud chcete ztvárňovat vyšší společenské třídu, je nezbytné si uvědomit, že běžnou součástí je nutnost vlastního služebného a patřičně vybaveného personálu. Šlechtice totiž nedělá jen krásné oblečení, ale také jeho chování a především chování lidí, kteří se pohybují kolem něj. A jedna z nejtrapnějších věcí, které mohou nastat, je šlechtic bez doprovodu.

Často diskutovanou možností je vybrat si některou skutečnou historickou postavu. To je lákavé, protože budete mít předobraz nějakého skutečně žijícího předka. Má to ale svá úskalí. Zaprvé, více informací se nám dochovalo jen v případě opravdu významných a tedy často i velmi bohatých osob (šlechtici, zemští úředníci, duchovní). Zadruhé, taková volba klade nároky na to nastudovat pokud možno všechny dostupné materiály o této osobě a podřídit se jim. Často je lepší volbou vybrat si postavu o které se nám dochovalo jen minimum informací, například jméno a povolání, nebo si vytvořit postavu fiktivní, ale založenou na věrohodném historickém vzoru. S tím vám může pomoci někdo ze zkušenějších kolegů a rozhodně tomu neublíží, když si pro inspiraci pročtete něco z doporučené literatury (pod článkem).

Dalším krokem pak bude této postavě vybrat jméno. Výběru jména věnujte pozornost, protože tak si vás už ostatní zapamatují. Jménem vdechnete vaší postavě život. Inspirovat se můžete třeba zde. Dobré je zamyslet se i nad charakterem vaší postavy. Je to rváč a bouřlivák? Je to mladá dívka, která miluje hudbu a poezii? Je to ctihodný vzdělaný mnich? Charakter postavy vám kromě jiného také bude určovat, jaké budete potřebovat vybavení a doplňky
a jestli dává smysl si třeba pořídit oblečení spíše konzervativní, nebo spíše módní a nápadné.

Jaké si vybrat období?

Zdálo by se to jako zbytečná otázka. Jsme přece na webu spolku Doba Karlova, takže je jasné, že půjde o tohle historické období. Je nicméně dobré zmínit, že úzká specializace na konkrétní období vlády panovníka je pro rekonstrukci středověku poměrně novinka. Spousta lidí vám bude ještě i dnes schopná tvrdit, že ve středověku se věci moc neměnily a nebo nanejvýš rozlišovat období "raného středověku" a "gotiku". Je to úplný nesmysl, i ve středověku se spousta věcí vyvíjela poměrně rychle. Ve 14. století jsme dnes schopni rozlišit jednotlivé specifické módní vlny přicházející v intervalu přibližně každých 10 let. Nehledě na překotný vývoj zbraní, zbrojí, nástrojů nebo třeba umění. Proto jsme zakotvili naší činnost mezi roky 1350 a 1378 (smrt Karla IV.). S nástupem Václava IV. na trůn totiž postupně přišla poměrně výrazně odlišná móda, měnil se vzhled lidí, vojáků, i společnost obecně.

Nicméně i v rámci období Karlovy vlády existují rozpoznatelné rozdíly. Šaty, zbroje a vybavení z roku 1350 vypadaly trochu jinak, než z roku 1380. Přinejmenším zhruba platí to, že co bylo v roce 1350 žhavou novinkou u nejbohatších šlechticů, bylo na konci Karlovy vlády poměrně dostupné a všeobecně rozšířené a naopak přišly novinky jiné. Proto si některé naše družiny určují individuálně přesnější dataci, například 50., 60., nebo 70. léta 14. století.


Budu chtít bojovat?

Další důležité rozdělení je na postavy bojové a nebojové. Jak už název napovídá, bojové postavy jsou ty, které mají co dočinění s bojem - jsou to páni v plné zbroji, "rytíři", střelci z kuše, lehkooděnci s kopími a podobně. Bojové postavy si vybírají lidé, které zajímají rekonstrukce bitev, turnaje, bojové hry, dobové bojové umění a tak dále. Ztvárňovat takovou postavu bývá obvykle finančně i časově náročnější, než ztvárňovat postavu nebojovou. Také je nutné zmínit, že je to pole, které bylo ve středověku (až na několik extrémních příkladů) výhradně doménou mužů. To neznamená, že bychom ženy a dívky nějak diskriminovali, ale všichni vojáci musí přinejmenším navenek vypadat jako muži. Ženy, které ztvárňují vojáky musí mít vytvořené mužské alter ego a nosit mužské oblečení. Samozřejmě, i bojové postavy musí mít odpovídající civilní oděv.

Nebojové postavy jsou naopak přístupné úplně všem a skýtají mnoho prostoru pro realizaci. Jejich ztvárňování bývá časově i finančně méně náročné. Nebojové postavy dělají lidé, které zajímá rekonstrukce civilního života, chtějí si hrát na středověk a přitom nejsou blázni do válek. Jsou to například různí řemeslníci, umělci, služebnice urozených dam, duchovní, lazebnice, hudebníci, a tak dále.


V posledním díle našeho návodu pro začátečníky se pokusíme shrnout jaké je nejdůležitější základní vybavení a ukázat, kolik času a prostředků je zhruba nutné vynaložit, pokud chcete brát re-enactment středověku vážně.

Závěr:

Ještě jsme vás neodradili? :) Láká vás historie, autenticita, příroda, dobrá parta a spousta zábavy? Pak jste na správné adrese! Neváhejte se ozvat někomu z našich členů v kontaktech uvedených na konci tohoto článku. Pokud se k nám budete chtít přidat, rádi vám pomůžeme!

Doporučená literatura:

BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české, sv. IV.a. Praha-Litomyšl: Paseka, 2003.

BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české, sv. IV.b. Praha-Litomyšl: Paseka, 2003.

BRYCH, V.: Hmotná kultura středověké tvrze v Čechách. In: Encyklopedie českých tvrzí I (A-J), ARGO, Praha 1998, XLVII-LXXXIII

BŘEZINOVÁ, Helena. Textilní výroba v českých zemích ve 13.-15. století Poznání textilní produkce na základě archeologických nálezů. DABP. Praha : Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova 2007.

BŘEZINOVÁ, H. Textilní výroba v českých zemích ve 13.-15. st. Poznání textilní produkce na základě archeologických nálezů. 1. vyd., Praha - Brno: 2007, 167 s.

FAJT Jiří a kol. Karel IV, císař z Boží milosti. Praha, 2006

MANDELOVÁ, H., KLUČINA, P. a kol. České země za vlády Lucemburků. Praha: Albatros, 1999.

GOFF, Jaques Le, ed. Středověký člověk a jeho svět, Praha: Vyšehrad, 2003.

GRAUS, František. Český obchod se suknem ve 14. a počátkem 15. století. Praha, Melantrich 1950.

GRAUS, František. Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské II. Praha: ČAV, 1957.

HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. Svět české středověké církve. Praha: Argo, 2010.

IWAŃCZAK, Wojciech. Po stopách rytířských příběhů, rytířský ideál v českém písemnictví 14. století, Argo, Praha 2001.

KAVKA, František. Život na dvoře Karla IV. Praha : Apeiron, 1993.

MACEK, Josef: Česká středověká šlechta, Argo, Olomouc 1997.

NEJEDLÝ, M. Fortuny kolo vrtkavé. 1. vyd., Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2003, 426 s.NODL, Martin. Tři studie o době Karla IV. Praha: 2006

NODL, Martin a kol. Jeden den ve středověku. Praha: NLN, 2014.


NODL, Martin, ŠMAHEL, František. Člověk českého středověku. Praha: 2002.

PETRÁŇ, J. a kol. Dějiny hmotné kultury I. (1) Kultura každodenního života od pravěku do 15. století. 1. vyd., Praha: SPN, 1956, 478 s.

PETRÁŇ, J a kol. Dějiny hmotné kultury I. (2) Kultura každodenního života od 13. do 15. století. 1. vyd., Praha: SPN, 1956, 519 s.

ŘÍHOVÁ, Milada. Lékaři na dvoře Karla IV. a Jana Lucemburského. Praha: Paseka 2010.


STRAKA, Tomáš: Vojenské zajištění české Horní Falce. Příspěvek k vojensko-historickému studiu doby Karla IV. in: Historie a vojenství 65, 2016/2. Praha 2016.

ŠMAHEL, František. Cesta Karla IV. do Francie. 1.vyd., Praha: Argo, 2006, 398 s.

ŠMAHEL, František, BOBKOVÁ, Lenka a kol. Lucemburkové: česká koruna uprostřed Evropy. Praha: NLN, 2012.

ŠMAHEL, František. Mezi středověkem a renesancí. Praha : Argo, 2002.

VODA, Petr. Ženské účesy a pokrývky hlavy ve 14. století Petr Voda (Posadowski) In: Sborník semináře historie odívání, Radim, 2009.

VODA, Petr. Kabátce v pramenech 14. století. Vlastním nákladem, Bohuslavice, 2011.


Kontakty na naše družiny: