Dámské odívání 1350 - 1378
Při tvorbě dámských oděvů pro druhou půlku 14. století se můžete řídit obecnými zásadami zmíněnými v našich ostatních článcích. Důležitá bude volba postavy a její sociální postavení. Pro pomoc při jejím výběru si můžete přečíst náš článek "Jak začít?", kde jistě najdete spoustu užitečných tipů. Pro obecnější informace o materiálech potom můžete překliknout na náš článek o odívání obecně.
Tento článek se potom zabývá podrobněji jednotlivými vrstvami dámského oděvu, jejich vzájemným vztahem a vhodnou volbou materiálu pro ty specifické vrstvy oděvu.
Tento text je souhrnem našeho současného vědění, a prochází průběžnými revizemi. Pokud v něm najdete faktické chyby nebo nesrovnalosti neváhejte nás kontaktovat. Oživování historie je koníčkem který se neustále vyvíjí, stejně tak jako obecné poznání naší historie a není v našich silách sledovat všechny trendy :)
Košilka
Spodní košilka byla až donedávna stálou součástí ženského šatníku. V druhé půlce 14. století tomu nebylo jinak. Slouží jako základní hygienická vrstva oděvu, zároveň může plnit i funkci podprsenky. Textilní nálezy lněných oděvů (a tedy spodního prádla) jsou velmi vzácné, a proto většina reenactorů vychází pro podpůrné prádlo z dobře publikovaných a často opakovaných kusů z rakouského hradu Lengberg z konce 15. století. Podrobnější článek o nich můžete najít zde.
Nejzákladnější tvar takové košilky můžeme vidět na originálu z hradu Ranis (DE) ze 14. století (fotografie z knihy History of costume, C. Kohler). Častým zdrojem pro výrobu takových košilek bývá i bible Václava IV, kde je poměrně velké množství vyobrazených lazebnic v podobných košilkách. Interpretaci košilky z bible Václava IV a foto z výše zmíněné knihy najdete třeba na tomto blogu. Střih košilky lze také najít na www.kostym.cz - obsah - košilky - dámská gotická košilka.
Třetí užívanou variantou košilky je košilka podle sochy z Gmündu, která oproti První zmíněné z hradu Lengberg tvaruje dobovější siluetu ňader (neodděluje je tak, jak je to módní v patnáctém století). Pokus o rekonstrukci zrovna takové košilky si můžete prohlédnout třeba zde.
Poznámky
Při výrobě košilky myslete na to jak široký chcete mít výstřih na dalších vrstvách a upravte vzhledem k tomu šířku ramínek i jejich odstup. Vykukující ramínka spodního prádla nejsou vhodná (ani moderní, ani historická)
Délka košilky nemusí být až na zem, naopak je praktičtější délka nad koleno. S načítajícími se vrstvami látky je to pohodlnější
Kalhotky
Vyobrazení tohoto odění u žen není snadné dohledat. Jednou variantou je používat stejné prádlo jako muži - bruchy (viz článek mužské oděvy). V chladnějším počasí je to jistě praktická část oděvu. Jako nález dámských kalhotek může vypadat právě ten výše zmíněný z hradu Lengberg, ale na vyobrazeních z konce 15. století nosí právě takové prádlo opět muži. Jestli bylo stejné pro obě pohlaví je otázkou k dalšímu výzkumu.
Materiál spodního prádla
Zmíněné prvky oblečení se vyráběly z materiálů, které se daly snadno čistit a bělit na slunci (např. z nižší gramáže lnu, směsi lnu s bavlnou nebo hedvábí, nebo z hedvábí. Volba materiálu závisí na společenské vrstvě kterou chceme představovat. Čistě bílé prádlo je zmiňováno jako znak dobré domácnosti (Textiles and Clothing, c.1150-1450; Medieval Finds from Excavations in London, 4; Crowfoot, Pritchard, Stanilard 2006), proto se dá předpokládat, že bylo standardně bílé, což obecně odpovídá i dobovým vyobrazením.
Nohavice
Dámské nohavice jsou krátké pod koleno, na místě přidržované pomocí "podvazků" - řemínky nebo stužkami často i s použitím přezek viz ilustrační kresba. Nohavice vyrábíme z vlny nebo lnu, dle zamýšlené funkce. (ponožka x teplá ponožka).
Spodní šaty
Druhá vrstva hned po košilce. Dají se nosit už i samotné jako první součást šatníku. Móda diktuje délku až na zem, větší výstřih který tudíž nepotřebuje být narušen prostřihy (hlava by měla bez problémů projít), rukávy úzké a na konci obepínající zápěstí.
Přiléhavosti šatů lze do jisté míry a při správném typu postavy docílit i bez dalšího zapínání, čistě střihem šatů. Častěji je ale potřeba vypasování pomoci několika druhů zapínání.
Vypasování torza se dá docílit:
šněrováním na boku
šněrováním na obou bocích
šněrování vpředu (cca 70.léta)
knoflíky středem přední části šatů
Vypasování rukávů se nejčastěji provádí pomocí řady knoflíků. Může se jednat o pět knoflíků jen u zápěstí tak aby rukáv přesně přiléhal a přitom se dala prostrčit dlaň, nebo pro efekt a komfort při nošení lze knoflíky vytáhnout až nad loket. Mezivarianty jsou možné.
Poznámky
při volbě stylu zapínání torza je nutné myslet na to, jestli se příslušné zapínání "nepropíše" na případnou zamýšlenou druhou vrstvu šatů
Textilní knoflíky jsou často ze stejného nebo podobného materiálu jako zbytek oděvu.
šněrování má předně praktickou funkci a v probíraném období není příliš žádoucí aby bylo vidět. Není proto vhodné volit kontrastní šňůry nebo obšití dírek, oděv by měl sedět tak, aby se šněrování neotevíralo a neukazovalo spodní vrstvu šatů.
šněrování provádíme ve spirále, ne křížem.
Svrchní šaty
By měly být delší než šaty pod nimi tak aby lem spodních šatů nebyl vidět. Výstřih by měl být menší než u spodní vrstvy, aby linie výstřihu byla jen jedna.
Varianty se dají libovolně kombinovat. (propínání do pasu x až na zem, délka rukávů... ) Pro nižší a střední vrstvy je materiálem nejčastěji vlna. Luxusnější varianty můžou být i z jiných materiálů. Střih a detaily odpovídají spodním šatům.
Bezrukávové svrchní šaty
Jsou významným módním prvkem pro celé 14. století. Zde je vyobrazen vývoj tohoto kusu oblečení začínající na začátku století a končící pro naše účely v 70. letech. Obecně se dá říct, že čím módnější pro naše období tím méně praktický daný kus oblečení je. Všechny tyto varianty se dají použít pro 60. - 70. léta, ale urozená a módy dbalá paní ve svém šatníku základní starou verzi mít nebude.
Pláště
Typicky ženským nejsvrchnějším oděvem je plášť. Narozdíl od mužských plášťů jsou dámské pláště většinou dlouhé až na zem. Spínání buď na šnůru nebo pomocí dvou broží spojených řetízkem nebo šňůrou, nebo speciální broží na spínání pláště. Dobrou zateplovací vrstvou je i dlouhá zapínací kápě. Vhodné jsou podšívky kožešinou. Kožešinová podšívka má praktickou funkci. Proto použití kožešiny pouze jako lemu není úplně vhodné. Kožešinu volte podle společenského statusu a dostupnosti dané kožešiny (žena z nižších společenských vrstev bude mít kápi podšitou spíš beránkem, kožešinami ze škodných zvířat (vlk, liška... ) nebo zajícem než hermelínem... :) )
Ženské kápě
Jsou velmi praktickou součástí ženského oděvu. Zvláště u módnějších šatů s velkým výstřihem je pro chladnější počasí dobré vlastnit v šatníku alespoň jednu kápi. V tomto kontextu je u návrhu dobré myslet na velikost výstřihu pod kápí. Společně s vypasovanější módou jdou ruku v ruce i vypasovanější kápě. Toho se nejlépe dá docílit propínáním v přední části. Tento detail je praktický též s ohledem na složitější účesy které se díky tomu neporuší při protahování úzkou kápí.
J.S.O.