Úvahy nad konstrukcí kabátců v době vlády Karla IV.

01.01.2025

Na začátek je potřeba si definovat, co je kabátec, abychom si ujasnili, o jakém kusu oděvu bude následující text. V dobových pramenech můžeme nalézt spoustu pojmů, které bychom dnes vnímali jako kabátec. Většinou se tyto pojmy liší napříč evropskými jazyky, kdy je stejný kus oděvu označován jako kabát[1], iopula[2], jacqués[3], pourpoint[4] nebo doublet[5]. Zároveň se ale můžeme setkat v jedné větě s různými pojmy pro označení technologicky stejného oděvu "...pourpoins, jacques ou jacquettes soient de fustane et de toille nouefve…"[6]. Pravděpodobně se lišily s nějakých detailech, které už dnes neznáme. Mohli bychom si, pro tento text, stanovit obecnou definici "vypasovaný pánský oděv s těsnými rukávy, po celé délce vpředu zapínaný." V textu používám označení pourpoint.

Počátky vzniku oděvu, který ve 2. polovině 14. století nazýváme kabátcem, lze vysledovat až do konce 13. století. Z této doby máme ze španělských oblastí řešení pozdbrojových vrstev s důrazem na vypasování jak na těle, tak na rukávech, zejména předloktí. Důvodem je snaha o snížení velikosti a tím i hmotnosti nesené zbroje bojovníka. Tyto požadavky si vynucují změnu řešení v oblasti průramků a vznikají první experimenty. Ty mají podobu obdélníkového průramku, do kterého je vložený rukáv až za ramenní kloub a tím je dosahováno dobré pohyblivosti rukou.[7] Toto řešení postupně přechází i do civilní módy.

obr1

Obr.1 Detail tuniky Saya con mangas cosedizas prince Fernanda de la Cerda, datováno 1275 

Za francouzského prostředí máme z roku 1323 dochované stanovy Pařížských pourpointiérů, ve který je zmiňována konstrukce těchto oděvů. Konkrétně se zde píše o vycpávání oděvu surovou bavlnou. Slovo pourpoint je tedy objevuje už době, kdy se ještě typické pourpointy, jak jsou vnímány mezi reenactory nevyskytují. Přesto už zde je definována konstrukce vrstvení pláten a bavlny tak, jak se udrží minimálně po celé 14. století. Už při bližším zkoumání samotného slova pourpoint lze dojít k etymologickému základu jako "prošívaný oděv".[8] Ovšem vyskytují se i jiná pojmenování oděvů, které mají stejné technologické vypracování a jsou vyráběny stejnými řemeslníky. Lze objevit termín jacqués nebo doublet.[9] V čem se tyto oděvy lišily od pourpointů není známo.

Charakter podzbrojového pourpointu si tento kus oděvu zachovává i v civilním provedení. Je zde zachováno vrstvení pláten i vrstva bavlny vložená dovnitř oděvu jak bude popsáno dále.

obr2

Obr.2 Pelegrinage de la Vie Humaine. Francie, 1375. Folio 25r
Obr.3 Legenda sanctorum aurea, Německo, 1362. str. 274 

Stanovy výrobců

Náhled do vnitřní konstrukce pourpointu nám poskytují francouzské krejčovské stanovy. Ze 14. století jich máme několik, tak se na ně podíváme blíže.

Stanovy pourpointiérů z Paříže 1323

"10. Item, quiconques fera doublet d'ycelle toille qui vendra de la buée, que il {start of page 209} ne le face à mains de livre et demye de vieux coton et qui il n'i mette que coton net, audessous de trois livres, et se il poise plus de trois livres, que il y ait contrevers et contrendroit." [10]

Tyto stanovy se technických detailů dotýkají jen okrajově a řeší se z nich zejména množství bavlny vkládané mezi plátna a zákazy používání staré bavlny "viex coton" a pláten "viex doublet de vielle toille". Zároveň se do vnitřků oděvů dovoluje používat pouze bavlnu "n'i mette que coton net".

Stanovy krejčích z Paříže 1366

"7. Item, qui fera doublet pour vendre, qu'il soit tout estoffé de soye ou de fil et d'estoffes neuves. Et qui fera le contraire, le doublet sera despecié, et paiera trois sols au Roy et deux sols à ladite confrairie.

8. Item, que nul ne mette layne ne estoupes en doublet qu'il face pour vendre. Et qui fera le contraire, le doublet sera ars, et paiera six sols d'amende au Roy et quatre sols à la confrairie." [11]

Zde se můžeme dočíst pokyny, aby byly pourpointy "doublet" vyráběny pouze z nových materiálů a z lněné nebo hedvábné látky. Bod věnující se materiálům vycpávky výslovně zakazuje používání vlny jako vycpávky.

Stanovy pourpointiérů z Paříže 1382

Opět se zde objevuje zákaz používání staré bavlny do pourpointů stejně jako zákaz vlny. Zároveň se objevuje povolení používat v omezeném počtu staré látky do vnitřních vrstev pourpointů.

V bodě 9 se objevuje informace o konkrétních počtem vrstev vnitřního plátna, pokud se vyrábí pourpoint z barchanu "jacqués de fustaine". Výslovně je zde uvedeno použití 3 vrstev vnitřního plátna, kdy minimálně jedna vrstva musí být z plátna nového a zbylé dvě mohou být ze starých pláten "il les pourra faire en y mettant 3 paires de toille, l'une neufve et les 2 autres vieilles que feront le contre endroit et le contre envers". Také zde nalézáme spojení "une fois", které bychom mohli chápat, jako označení doubletu, který je vyráběn na jednu etapu. [12]

V bodě 12 je nařizován konkrétní počet vnitřních pláten, pokud je doublet vyráběn na dvě etapy "deux fois". V takovém případě musí být použito 5 vnitřních vrstev plátna, kdy opět minimálně jedna vrstva musí být nová a na zbytek mohou být použita stará plátna "... doivent estre de 5 toilles, de quoy les quatres paires pevent estre vieilles, et la cinquiesme doit estre neufve toille". Opět jsou zde zmíněny i pourpointy vyrobené na jednu etapu a je zde zdůraznění vnitřních vrstev, které mají být řádně zapraveny " jacqués faitz à une fois de coton et de bourre de soye doivent avoir contrendroit et contrenvers, et conviendra que lesdits jacqués soient faiz enfermes, au mestier". [13]

V posledním 17 bodě jsou opět zmíněny pourpointy vyrobené z jednoho kusu specificky vyrobené z hedvábné látky "jacqués de soye à une fois", ve kterých má být 4 nebo 5 liber vycpávky z hedvábí, které mají být rozprostřeny mezi vnější a vnitřní vrstvy "quatre ou cinq lieves d'estoffes bonnes et souffisans de bourre de soye prins sur le mestier, et y mectra contrenvers et contrendroit". [14]

Stanovy krejčích z Troy 1399

Zde jsou nejzajímavější dva body ze stanov, kde jeden rozebírá pourpointy vyrobené na jednu etapu a druhý doublety vyrobené na dvě etapy. Píše se o vrstvách pláten "toilles" a vložené bavlněné cupanině "coton e´stoves", které musí výrobce vkládat do pourpointu, aby byl výrobek považován za dobrý a poctivě vyrobený.

Začneme bodem 9, tedy jednoetapovými pourpointy "une fois", kde jako horní materiál je zmíněný pouze barchan "jaques de fustaines fais à une fois". Počet vnitřních pláten je zde uveden v počtu dva, kdy jedno musí být nové a druhé může být staré. Umístěny by měly být k vnější látce a k vnitřní látce "deux paires de toille, l'une neufve & l'autre viez, lesquelles seront le contre-endroit & le contre-envers". Minimální množství bavlny na vycpání je stanoveno na 2 libry s tím, že může být i více "deux e lievres d'estouffes du moins, ou plus qu'il vouldra, pourveu qu'elles soient bonnes… de retailles neufves, ou coton viez ou neuf, bon". [15]

Bod číslo 12 se zabývá pourpointy vyráběnými na 2 etapy. Jsou zde vyjmenovány různé počty vnitřních pláten v závislosti na použitém vnějším materiálu. Můžeme se dočíst, že pokud je pourpoint vyroben z hedvábí, musí být použito 5 vrstev plátna, pokud je použit bougarassin stačí pouze 4 vrstvy a v případě barchanu mají být použity 3 vrstvy. Ze zmíněných vrstev musí být vždy minimálně jedna nová "jaques fais à deux fois, fais de soye, seront fais de cinq toilles: ceux de bougarassin, de IIII toilles, & ceulx de fustaines de trois toilles, dont l'une fera neufve". Minimální požadované množství vycpávky jsou v tomto případě minimálně 4 libry "quatre livres d'estouffes". Zmíněny jsou pourpointy jednoetapové, u kterých jsou zmíněny 3 libry výplně. Dále zde máme informaci, že všechny tyto pourpointy mají být řádně prošity "si feront tous lesdid jaques poins à part sur le baston, bien & souffisamment".[16]

Velmi zajímavá jsou opakovaně se vyskytující slova contrenvers a contrendroit. Po konzultaci s rodilým francouzem jsme došli k závěru, že označují vnitřní vrstvy tkanin, kdy některé tyto vrstvy se přiřazují k vnější pohledové látce a některé k vnitřní pohledové látce, tedy podšívce. Tento závěr zmiňuje ve své práci i P.Voda.[17]

Dochované pourpointy

Pro 14. století máme k těmto popisům skvělý srovnávací materiál a tím jsou dochované pourpointy také z francouzského prostředí. Konkrétně jde o slavný pourpoint Charlese de Blois a druhý, neméně slavný pourpoint Charlese VI.

Pourpoint Charlese de Blois je datován do roku 1364, kdy samotný Charles padl v bitvě u Auray. Jako horní pohledová látka byl použit lněno-hedvábný lampas se zlatými nitěmi[18], který je přímo podložený lněným plátnem, dále rozprostřená vrstva surového hedvábí a opět lněné plátno.[19] Na oděvu jsou stopy, které by mohly být pozůstatkem po prošívání[20] s rozestupem přibližně 35 mm. Tloušťka takto vrstveného oděvu se pohybuje okolo 5 mm.[21] Přední okraj oděvu tvoří klenutý hrudník a stažené ploché břicho. Toto klenutí hrudníku ovšem není tvořeno masivním vycpávání, jak se spousta reenactorů snaží docílit, ale spíš kopírování postavy muže s atletickou postavou a korzetovým stažení v oblasti břicha.[22]

Pourpoint tvoří několik vrstev látky, které jsou prošité dohromady a tvoří kompaktní vrstvu, se kterou lze pracovat jako s jednou. Náznak této konstrukce bychom mohli najít v uvedených krejčovských stanovách, kde se vyskytuje pojem une fois, tedy v překladu kabátec vyráběný na jednu etapu. Co by mohl znamenat druhý související pojem deux fois bude naznačeno u pourpointu Charlese VI.

obr4

Obr.4 Záběr na hrudník pourpointu od Tashy Dandelion Kelly[23] 

Druhý pourpoint Charlese VI je datován do roku 1378/79, do doby, kdy bylo nositeli okolo 10 let. Posléze byl oděv darován do katedrály Notre-Dame v Chartes a díky tomu se dochoval do dnešních dnů ve skvělém stavu.[24]

obr5

Obr.5 Vyobrazení pourpointu Charlese VI.[25] 

Pourpoint má velmi zvláštní konstrukci. Tělo bylo vyrobeno v podstatě dvakrát, zvlášť navrstveno a prošito a poté spojeno dohromady do jednoho celku. Každá z těchto dvou vrstev má vlastní vypracování. Horní vrstva, která je zároveň pohledová je tvořena červeným hedvábným lampasem, lněným plátnem, bavlněnou cupaninou a opět lněným plátnem.Vnitřní vrstva, které tvoří i podšívku jen tvořena lněným plátnem, bavlněnou cupaninou a opět lněným plátnem.[26]

Tato neobvyklá konstrukce ve svém provedení připomíná popis deux fois, který je zmiňován v krejčovských stanovách. V tomto případě by na "dvě etapy" mohlo znamenat dvojí vypracování těla pourpointu a jejich následné spojení do jednoho celku. Oproti popisu ovšem přímo nesedí počet použitých pláten. Pokud je popisován pourpoint na dvě etapy z hedvábí, tak je vždy uvedeno 5 pláten. V jednom případě jsou uvedeny 4 plátna a to pokud je jako vnější materiál použit bougarassin, u kterého neznám přesný význam pojmu.[27] Také by se v tomto způsobu vrstvení mohlo nacházet objasnění pojmů contrenvers a contrendroit, kdy u tohoto pourpointu můžeme jednoznačně určit, že některá vnitřní plátna jsou připojena k vnější látce a některé k vnitřní.

Oproti tomu konstrukce rukávu je o něco tenčí a nemá takto spojované dvě vrstvy. Všechny použité látky byly navrstveny najednou a prošity. Složení vrstev je vnějšku hedvábný lampas, lněné plátno, bavlněná cupanina, lněné plátno, bavlněná cupanina a lněné plátno.[28] Je zde tedy o jednu vrstvu plátna méně, ale zůstává zachována bavlna rozprostřená do dvou oddělených vrstev.

Díky tomuto vrstvení bylo krejčímu umožněno variabilně pracovat s tloušťkou poupointu. Pokud bychom udělali řez středem předního a zadního dílu, mohli bychom vidět proměnlivý profil těla. Měřením byly zjištěny hodnoty tloušťky na hrudi okolo 25 mm, kolem ramenního švu 19 mm, v oblasti pasu 13 mm a u spodního okraje opět okolo 25 mm.[29] Takto bylo možné dosáhnout siluety se zdůrazněným hrudníkem, jak je pro toto období typické.[30]

Střih pourpointu se skládá pouze z několika částí. Tělo tvoří 4 díly, které mají švy na bocích a uprostřed zad. Rozdílem oproti staršímu pourpointu Charlese de Blois je zde chybějící pasový šev na zadních dílech a vybrání přebytečného materiálu je provedeno ve svislých švech. Rukáv tvoří jeden díl se švem vedeným zadní stranou ruky a přes loket, jak je běžné v 15. století. Střižen je jako poměrně volný, který se zužuje od lokte k zápěstí.

obr6

Obr.6 Střih pourpointu Charlese VI., jak jej interpretuje Tasha D. Kelly[31]

Vycpávání

Hodně zkoumaná a řešená část pourpointů je tvar hrudníku. V českém prostředí se o zdůrazněném hrudníku vycpávání poprvé zmiňuje Beneš Krabice z Weitmile v roce 1367: "zhotovovali si šaty krátké a zkrácené, ba vskutku nemravné, takže přečasto bylo vidět stehna a zadnice, a tak těsné, že sotva mohli dýchat. Kolem hrudi měli velké vycpávky z hedvábí, takže se zdálo, jako by měli ženská prsa. Kolem žaludku byli tak staženi, že se podobali loveckým psům, jimž se říká chrti. Na zadku se stahovali mnoha šňůrami, že sotva mohli chodit pomalým krokem."[32] Z textu lze odvodit, že autor nebyl úplným příznivcem této módy a popisy tedy mohou být schválně zveličené a neměli bychom se jimi řídit doslovně.

obr7

Obr.7 Pro ilustraci dokreslená silueta těsného pourpointu na lidském těle bez vycpávání. Kontrast zde přirozeně vzniká a pokud ho krejčovsky podpoříme, dosáhneme požadovaného výsledku. 

Zároveň jsou v uvedené citaci dány do konstrastu dvě skutečnosti- vycpávky kolem hrudi a stažení kolem žaludku. Pokud chcete krejčovsky vytvořit siluetu širokého hrudníku a výrazného pasu, tak kombinace těchto dvou faktorů to pro normální postavy umožňuje lehce. Pokud se nahoře přidá trochu a dole trochu ubere, vytvoří to požadovaný kontrast. Tuto snahu lze vidět i v řezu pourpointu Charlese VI a v jeho proměnné tloušťce v linii hruď-pas-dolní okraj.[33] Zde je i důvod vrstvení při výrobě pourpointu. Abychom mohli zakrýt nedostatky a podpořit přednosti postavy, jak se často uvádí v literatuře[34], potřebujeme vytvořit tuhou konstrukci, která dokáže držet tělo ve požadovaném tvaru. Na ni pak můžeme podle potřeby dodat vrstvy bavlněné cupaniny, abychom podpořili idealizovaný vzhled. Můžeme přidat trochu na hruď, ke spodní části hrudního koše nebo do bočních částí. Tím lze vytvořit plynulou oblouk křivku hrudníku, kterou primárně nevytváří vycpávka, ale pouze ji koriguje a snaží se zdokonalovat k dobovému ideálu.

Podobné vytváření kontrastu můžeme znát i z módy 19. století, kdy se v pánské módě objevily korzety. A na dobových vyobrazeních lze vidět siluety velmi podobné těm z 2. poloviny 14. století.

obr8

Obr.8 L'Élégant : Journal Des Tailleurs. 20.7.1839
Obr.9 Legenda sanctorum aurea, 1362. str. 274 

Teorie 4 vrstev

Jak se ale takový pourpoint nosí? Rád bych zde vyložil tzv. teorii 4 vrstev, pomocí které se orientuji ve vrstvách nošených oděvů. Myšlenka této teorie je založena na kontinuitě odívání, kdy se oděvní součástí vyvíjí postupně a plynule, ale logika zůstává zachována. Mladší oděvy vycházejí ze starších typů, které posouvají o kousek dále podle nového estetického vnímání. Druhá myšlenka, na které je tato teorie založena vychází ze společenských zvyklostí, kdy v každé době jsou některé vrstvy oděvu považovány za slušné a ty, které jsou pod nimi by se podle zvyklostí neměly nosit samostatně do společnosti. A třetí myšlenka je ochrana před počasím, která vždy přidává další oděvní vrstvu do šatníku pro zachování tepelného komfortu.

obr10

Obr.10 Rundschau, 1936

obr11

Obr.11 Schachzabelbuch - Cod.poet.et phil.fol.2. Německo, 1467. folio 218v

eduard_3

Obr.12 Codex Manesse. Německo 1300-1340 Folio 410r

eduard_3

Obr.13 Missale et horae ad usum Fratrum Minorum. Itálie. 1395-1400. Folio 322r

Začal bych analogií z 20. století, tedy něčeho, co je člověku dnešní doby blízké a umí si to představit. Zde můžeme vyjít z klasického pánského společenského oděvu. Jeho součástí je vždy nejprve košile, kterou je samostatně možné nosit doma nebo v soukromí. Dále si pán obléká vestu a kalhoty. Takto je už přípustné si odložit v případě práce pro zvýšení komfortu nebo v případě, že by mohlo hrozit poškození horního oděvu, případně v neformální prostředí. Přes vestu si pán obléká sako, základní vrstvu, ve které je přípustné se pohybovat ve společnosti. Tyto všechny vrstvy jsou celoroční, proměňuje se ovšem jejich materiál. A pokud se výrazně ochladí nebo je deštivo, obléká pán kabát, který ho před počasím více chrání.

Stejnou analogii bychom mohli nalézt v období pozdního středověku. Přikládám tabulku, kde srovnávám části oděvu, které plní stejnou funkci, do jednoho řádku.

20. století 2. pol. 15. stol. 1. pol. 15. stol. 2. pol. 14. stol. 1. pol. 14. stol.
Košile Košile Košile Košile Košile
Vesta + kalhoty Doublet + spojené nohavice Pourpoint + nohavice Pourpoint + nohavice Spodní tunika
Sako Sukně choděcí Sukně choděcí Svrchní kabátec Surcot
Kabát Plášťový svrchník Plášťový svrchník Plášť Plášť

Tab.1 

Závěr

Kabátce vyráběli specializovaní řemeslníci dle společných standardů, což dokládají písemné i hmotné prameny. Nám se díky tomu dostává do ruky materiál, pomocí kterého můžeme zkoumat dobové technologické postupy. Lze vyčíst i přístup k výrobě a toho, které parametry oděvu byly pro dobové krejčí důležité z hlediska posuzování kvality, kolik a jaké materiály používali pro vnitřní konstrukce a kde měli dovoleno při výrobě šetřit. Skvělý srovnávací materiál k textům jsou i dva velmi dobře dochované pourpointy a díky tomu lze lépe chápat popisované postupy a termíny. Tato problematika by si jistě zasloužila ještě podrobnější zkoumání.

Na závěr bych položil otázku, chápeme v Době Karlově kabátce správně? Často se stává, že spojujeme kabátec spodní a kabátec horní do jednoho oděvu, ale tímto vynecháváme důležitou nosnou vrstvu. Tím se dostáváme občas do různý slepých uliček nebo oděvu, jehož výsledný dojem působí, že mu něco chybí a přemýšlíme proč. Pokud začneme více nosit spodní kabátec jako vrstvu tvarující, tedy přibližující dobové siluetě, tak i výsledný vzhled a silueta oděvu bude vypadat realističtěji. Spodní vrstvy jsou velmi důležité pro to, jak vypadají a sedí horní vrstvy. Dámy tento problém znají. Pro toto použití dává smysl i popisované vrstvení látek při výrobě, které dodává kabátci tuhost. Rozdělením na horní a spodní vrstvu lze také omezit častý nešvar v podobě viditelného spodního prádla. Bez ohledu na délku spodní vrstvy, ta horní překrývá vše nežádoucí.

Rád bych navrhl několik hypotéz, které za mě mohou vyplývat z uvedených zdrojů. Tímto směrem by mohlo být směřováno i případně dlaší bádání. Když čtu o počtech požadovaných vnitřních vrstev v pourpointech a porovnám to se svými zkušenosti s podzbrojovými pourpointy, tak mi z toho vyplývá, otázka: Je mezi civilním a podzbrojových pourpointem nějaký technologický rozdíl? Vypadá to, že se liší prakticky jen v použitém materiálu na svrchní vrstvu a podšívku. A na to navazuje další myšlenka. Existovala vůbec ve 14. století tlustá prošívanice vyráběná jako primární zbroj na tělo?


Autor: Pavel Houfek  

Malý slovník

Připojuji o malý významový slovník pro základní orientaci v textech pro lidi, kteří neznají francouzštinu:

  • cinq - pět
  • contrendroit  - výraz označující vrstvy přímo podkládající vrchní látku
  • contrevers - výraz označující vrstvy přímo podkládající podšívku
  • coton - bavlna
  • deux - dva
  • deux fois - výraz označující dvě etapy
  • doublet - kabátec
  • estoffé, d'estoffes, e´stoves - výraz označující vycpávku
  • fustaine - barchet
  • jacqués - kabátec
  • lievres - libry
  • neufve - nový
  • soye - výraz označující hedvábnou tkaninu
  • toille - výraz pro plátno
  • trois - tři
  • une fois - výraz označující jednu etapu

Zdroje

Hrachový, Vít. "Poznámky ke konstrukci měkkých zbrojí". Prezentováno v Replicon, Praha, 2. listopad 2024.

Kalousek, Josef. Archiv český, čili, Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XIV. Praha, 1895. https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&cat=10&bookid=821&page=0.

Karbonik, Katelin. "Clothing the Medieval Body: A Reconstruction of the Pourpoint of Charles de Blois". Master of Arts, University of Alberta, 2021.

Kelly, Tasha D. "The Tailoring of the Pourpoint of King Charles VI of France Revealed". In Waffen-Und Kostümkunde, Roč. 2013. Gesellschaft für Historische Waffen- und Kostümkunde e. V., b.r.

Kelly, Tasha Dandelion. "Pourpoint of Charles de Blois: In-Person Observations (Finally!)". La Cotte Simple (blog), 28. listopad 2024. https://cottesimple.com/articles/observations-pourpoint-charles-de-blois/.

Lespinasse, René de. "Les métiers de Paris". In Les métiers et corporations de la ville de Paris : XIVe-XVIIIe siècles. Tissus, étoffes, vêtements, cuirs et peaux, métiers divers / par René de Lespinasse. III. Paris: Bonnardot, François. Directeur de publication, 1886. https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k5541512j/f234.image.

Nachtmannová, Alena, a Olga Klapetková, ed. Oděv a textil v životě člověka doby lucemburské: sborník příspěvků ze specializované konference, uspořádané Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm středních Čech v Praze 6. října 2016. 1. vydání. V Praze: Vydal Národní památková ústav, územní odborné pracoviště středních Čech, 2017.

Secousse, Denis-François. Ordonnances des rois de France de la troisième race. Paris: Impr. royale, 1750. https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k1189716/f410.item.

Thierry, Augustin. Recueil des monuments inédits de l'histoire du Tiers-Etat. Paris: F. Didot, 1850. https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k2515d/f192.item.

Voda, Petr. "Kabátce v pramenech 14. století". vlastním nákladem, 2011.

Zíbrt, Čeněk. Dějiny kroje v zemích Českých až po války husitské. Kniha čtvrtá 1. Praha: Knihtiskárna F.Šimáček, 1891.

Poznámky pod čarou

[1] Kalousek, Archiv český, čili, Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích, 457.

[2] Nachtmannová a Klapetková, Oděv a textil v životě člověka doby lucemburské, 62.

[3] Lespinasse, "Les métiers de Paris", 211.

[4] Thierry, Recueil des monuments inédits de l'histoire du Tiers-Etat, 110.

[5] Lespinasse, "Les métiers de Paris", 187.

[6] Thierry, Recueil des monuments inédits de l'histoire du Tiers-Etat, 110.

[7] Hrachový, "Poznámky ke konstrukci měkkých zbrojí".

[8] Kelly, "The Tailoring of the Pourpoint of King Charles VI of France Revealed", 156.

[9] Lespinasse, "Les métiers de Paris", 187, 208, 211, 212.

[10] Lespinasse, 208.

[11] Lespinasse, 187.

[12] Lespinasse, "Les métiers de Paris". 211

[13] Lespinasse. 211.

[14] Lespinasse. 212.

[15] Secousse, Ordonnances des rois de France de la troisième race, 387.

[16] Secousse, 387.

[17] Voda, "Kabátce v pramenech 14. století", 70.

[18] Karbonik, "Clothing the Medieval Body: A Reconstruction of the Pourpoint of Charles de Blois", 43.

[19] Karbonik, 55.

[20] Kelly, "Pourpoint of Charles de Blois: In-Person Observations (Finally!)".

[21] Voda, "Kabátce v pramenech 14. století", 67.

[22] Kelly, "Pourpoint of Charles de Blois: In-Person Observations (Finally!)".

[23] Kelly.

[24] Kelly, "The Tailoring of the Pourpoint of King Charles VI of France Revealed", 153.

[25] Kelly, 154.

[26] Kelly, 156.

[27] Secousse, Ordonnances des rois de France de la troisième race, 387.

[28] Kelly, "The Tailoring of the Pourpoint of King Charles VI of France Revealed", 156.

[29] Kelly, 159.

[30] Voda, "Kabátce v pramenech 14. století", 70.

[31] Kelly, "The Tailoring of the Pourpoint of King Charles VI of France Revealed", 161.

[32] Voda, "Kabátce v pramenech 14. století", 17.

[33] Kelly, "The Tailoring of the Pourpoint of King Charles VI of France Revealed", 158.

[34] Zíbrt, Dějiny kroje v zemích Českých až po války husitské, 310.