Anna

Dvorní dáma paní Elišky na Rohozci

Dcera mistra Krejčovského cechu města Turnova, narozená jako poslední ze tří dětí, má dva starší bratry. S nejstarším se od mala ráda potulovala mezi krejčími, pozorovala (někdy potají) otce při jednání s mistry i tovaryši, s dodavateli krásných látek, nití, jehel a stuh. Jako správná parádnice vždy kousek něčeho pěkného vyprosila a pak s matkou šít se učila. Její šikovné ruce byly v rodině i okolí známé už odmala. Krásné výšivky i rovné stehy i smysl pro detail potěšil matku i sourozence, když jim jako výraz úcty a přízně oděvy zdobila a upravovala.

Nejstarší syn převezme otcovo umění a dědictví a otec doufá, že se mu podaří dobře dceru provdat. Při návštěvách dvora paní Eliška dceru s sebou brával, doufaje, že ke dvoru se dostane.
Nakonec byla přijala do družiny paní Elišky, kde oděvy své paní zdobí a vyspravuje a vždy po otci krásné látky své paní vybírá.
Když paní Eliška do polních jednání musí jet, doprovází ji občas na pomoc s oblékáním a vyspravováním drahých oděvů, co se kde v křáčí zatrhnou.